Svátost smíření je svěření celého našeho života do Božích rukou s prosbou o odpuštění našich chyb a vyplnění slabých oblastí našeho duchovního života Boží láskou; je to posila v boji proti zlu, které ničí nás i naše okolí.
Svátost smíření nám sjednává odpuštění a smíření s Bohem. Každý pokřtěný může přijmout svátost smíření službou kněze, který je k tomu církví výslovně oprávněn. Každý, kdo se dopustil po křtu vážného hříchu, se musí smířit s Bohem a společenstvím věřících před přijetím Krista v eucharistii. Svátost smíření se skládá ze tří úkonů kajícníka - lítost, vyznání vin a zadostiučinění neboli pokání. Každému, kdo lituje svých vin a upřímně se z nich vyzná knězi, odpustí i Bůh pro zásluhy Ježíše Krista, Vykupitele světa. Kněz uděluje rozhřešení - odpuštění hříchů, je vázán zpovědním tajemstvím. Přijímat svátost s užitkem může i ten, kdo se dopouští lehkých hříchů.
Vrátit se do společenství s Bohem, když jsme ho ztratili hříchem, je proces, na jehož počátku je milost Boha plného milosrdenství a starostlivého o spásu lidí. Je třeba prosit o tento vzácný dar jak pro sebe, tak i pro druhé
Svátost smíření je možno přijmout půl hodiny přede mší svatou, hodinu přede mší svatou na 1.pátek v měsíci, při předem k tomu ohlášených příležitostech nebo kdykoliv po domluvě s knězem.
|