Jezeřany - Maršovice...obec na Jižní Moravě
Informace pro občany a návštěvníky


Zlatý erb 2010
Zlatý erb 2009
Jakub Novotný, 18.02.2008
Aktualizováno: 25.09.2008

Kněží farnosti

Přehled loděnických farářů od nejstarších dob doposud.


Nejstarší lodničtí faráři bývali členy louckého konventu. Prvním známým loděnickým farářem je jistý Mikuláš, připomínaný v roce 1322. Z jeho nástupců známe Jana (v letech 1366 a 1386) a louckého kanovníka a plebána Zachariáše, který se dokonce ve 20. letech 15. století stal louckým opatem. Ve věci sporu o obilný desátek s Jiříkem z Miroslavi vystupoval v roce 1486 farář Linhart. V roce 1524 se připomíná loděnický farář Jindřich. V roce 1580 pak v Loděnicích zemřel farář a brněnský kanovník u sv. Petra Longin Haas. V předbělohorském období je znám ještě kněz Kolman Strobl, který vedl s Bernardem Jurmanem z Krásenska spor o zadržené desátky v letech 1591 - 1600. Vzájemné antipatie obou osob ještě umocňoval fakt, že Bernard Jurman, jakožto protestant měl daleko blíže k ivančickému českobratrskému prostředí než ke katolickému louckému klášteru. Totéž platí patrně o všech zmíněných držitelích Maršovic na konci 16. a na počátku 17. století. Spory o zadržené desátky se podle archivních materiálů táhnou po celé 17. století.

O období třicetileté války nemáme v případě Loděnické fary žádné zprávy. Katolických kněží byl v té době nedostatek. Až v 50. letech je připomínán farář Leopold Grüsel. Od doby jeho působení jsou vedeny matriky loděnické farnosti, které nám dovolují rekonstruovat posloupnost loděnických farářů:

Leopold Grüsel (v roce 1666 rezignoval na úřad lodnického faráře)
Rudolf Mižoch (1667 - ?)
Gerhard Raiman (?)
Karel Kratochvíl (1677 - ?)
Zikmund Kouka (? - 1681)
Leopold Tuček (1681 - 1684)
Hroznata Cikule (1684 - 1685)
Celestýn Wotkovský (1685 - 1686)
Christian Cikule (1686 - 1688)
Bartoloměj Stelzel (1688 - 1691)
Vilém Lang (1691 - 1692)
Pavel Credis (1692 - 1694)
Hugo Psech (1694 - 1702)
Ferdinand Kapoun (1702 - 1703)
Augustin Fleischmann (? - 1712)
Bartoloměj Hasler (1712 - 1720)
Václav Hroznata (1720 - 1721)
Theofil Corotino (1721 - 1726)
Karel hrabě Kounic (1726 - 1731)
Martin Fichtner (1731 - 1741)
Rudolf svobodný pán Dubský (1741 - 1749)
Theofil von Edlingen (1749 - 1764)
Kajetán Herdy (1764 - 1765)
Maximilian von Madersfeld (1769 - 1779)

Šimon Zimmerhakl (1779 - 1804) zde působil 25 let. V roce 1792 založil na JV okraji Loděnic nový hřbitov (starý hřbitov u kostela byl definitivně zrušen až roku 1818) a pro kostel pořídil i klasicistní kazatelnu. V roce 1786 také přijal na výpomoc jako kooperátora louckého premonstráta Arnošta Čeka. Pomoci kooperátora pak bylo využíváno až do roku 1946. V roce 1804 byl Zimmerhakl raněn mrtvicí a na vlastní žádost byl převezen do císařskokrálovské nemocnice v Brně, kde 17. dubna téhož roku zemřel. Dle svého přání byl pohřben na novém loděnickém hřbitově, před křížem vybudovaným na jeho vlastní náklady.

Rudolf Rosenkranz (1804 - 1828) poslední farář zrušeného louckého kláštera byl celý život provázen vleklými chorobami. Napoleonské války způsobily značné ztráty farnímu hospodářství. Nejvíce trpěl kostel, kam silně zatékalo a hrozilo proboření stropů bočních lodí. Rosenkranz zemřel 13. prosince 1828. Veškerou farní agendu za něj vykonával jeho administrátor in spiritualibus, tedy zástupce rajhradský benediktýn Ignác Ševčík.

Leopold Steindel (1828 - 1840) dosavadní administrator in spiritualibus v Pavlově se narodil v Dolních Kounicích v roce 1793 a v roce 1817 přijal kněžské svěcení. 28. června 1840 spáchal pak po ranní bohoslužbě v obývacím pokoji loděnické fary z neznámých důvodů sebevraždu. Pohřben byl na loděnickém hřbitově.

Václav Petrů (1840 - 1845) pocházel z Čech od Chrudimi (nar. 1794), dosavadní farář ve Velkých Lovčicích u Bučovic.

Jan Hanák (1845 - 1853) nar. 1793, dosavadní farář v Otnicích, který v roce 1853 odešel na odpočinek do Mistelbachu. Byl to skvělý vlastenec, za jehož působení v Loděnicích jako kooperátor pobýval Beneš Metoděj Kulda.

Karel Kužel (1853 - 1866) vystřídán Karlem Kuželem dosavadním administratorem in spiritualibus.

Anton Bubeník (1866 - 1871) byl v roce 1871 přeložen na faru v Životicích.

Augustin Kleveta (1871 - 1882) byl vystřídán Vilémem Böhmem (1882), který úřad zastával jen jeden rok. Po něm následoval Leopold Blümel (1882 - 1885).

František Košut (1886 - 1917) dosavadní kooperátor v Miroslavi se zasadil o pseudogotickou podobu interiéru loděnického kostela. Za doby jeho úřadování byl v Maršovicích v roce 1900 zřízen hřbitov.Zemřel 17. února 1917.

Martin Vrba (1917 - 1946) dosavadní katecheta na německé občanské škole v Moravském Krumlově, rodák z Kostic u Břeclavi (nar. 1884). Vrba nechal v roce 1928 kostel zrenovovat a o rok dříve provedl důležitá opatření pro odvodnění krypty, kde bylo podle jeho slov tolik vody, že by se zde dalo plout na prádelních neckách. V roce 1920 vznikl hřbitov v Jezeřanech a v roce 1936 bylo započato se stavbou kostela v Jezeřanech. Vrba odešel z farnosti 1. ledna 1946 do Bořetic. Byla to pohnutá doba, kdy museli z Loděnic odejít starousedlické rodiny Němců a opuštěné usedlosti byly nově osídlovány českým obyvatelstvem.

Duchovní správci farnosti po 2. světové válce:

1946-1947 Mons. Vladimír Petrů
1947-1954 P. Karel Sobotka
P. Miroslav Čech (zástup v době uvěznění P. Sobotky)
1954-1969 ThLic. Antonín Adámek
1969-1970 P. Bohumil Mihola
1970-1984 P. Jan Kafrda
1984 -1990 P. Jiří Cajzl
1990-1991 P. Jindřich Kotvrda (P. Jan Nekuda a P. Jan Fiala)
1991-1992 P. Libor Salčák
1992-1996 P. Jiří Komárek
1996-1997 P. Martin Zoblivý
1997 dosud P. Jiří Hének

K významným kooperátorům loděnických farářů patřil Beneš Metoděj Kulda. V Loděnicích působil v letech 1848-1850. Kulda byl především českým vlastencem, který za každou cenu prosazoval svůj mateřský jazyk. V Loděnicích, přestože polovina farníků mluvila česky, nebyly české bohoslužby, pouze jednou v roce na sv. Štěpána se kázalo česky. Kulda jako učitel náboženství docházel i do jezeřanské školy společné oběma vesnicím. Aby podpořil český živel začal v době postní pořádat náboženské rozmluvy, na které začali dokonce docházet i Němci. Kulda nakonec dosáhl svolení biskupa Schaffgotsche, že se o nedělích a velkých svátcích mají konat kázání v obou jazycích. 

V zimě na přelomu let 1922/3 působil v Loděnicích jako administrátor in spiritualibus (prozatímní duchovní správce farnosti) významný filozof a teolog Dr. Dominik Pecka.

 

Aktualizováno 25.09.2008
 

Czechpoint
 
© Copyright 2008-2015 Klape, s.r.o.  |  správa stránek: Obec Jezeřany-Maršovice | Prohlášení o přístupnosti