Jezeřany - Maršovice...obec na Jižní Moravě
Informace pro občany a návštěvníky


Zlatý erb 2010
Zlatý erb 2009
admin2, 08.09.2007
Aktualizováno: 14.02.2011

Informace o obci

Jezeřany-Maršovice leží na východním úpatí Krumlovského lesa v nadmořské výšce 240 m, na komunikaci spojující Moravský Krumlov a Pohořelice. Z nejvyšších míst se otevírá překrásný výhled jihovýchodním směrem k Pavlovským vrchům a dále do Rakouska. V současné době zde žije asi 755 obyvatel.

Poloha obce

Vojenská mapa Jezeřany- Maršovice  leží naseverovýchodním okraji Znojemska v mírně zvlněném terénu jihovýchodníchsvahů Krumlovského lesa. Naše krajina má typicky zemědělský ráz. Naseverozápadě je ohraničena Krumlovským lesem, na východě se otevírá překrásnýpohled do Dyjskosvrateckého úvalu a na krajinnou dominantu Pavlovských vrchů. Celková rozloha katastru činí 1066,5 ha, nadmořskávýška se pohybuje od 210 mna jihovýchodě u silnice Pravlov-Miroslav až k nejvyššímu bodu 305 m u lesa u severníhookraje Krumlovského lesa.

Naši obec si můžete vizualizovat velmi jednoduše pomocí naší jednoduché virtuální procházky.

Následující dva odkazy na další články našich stránek Vám podají informace jak se k nám dostat a jak je to s dopravní obslužností

Jméno obce

Logo a slogan obce Jméno Jezeřany pochází podle Hosáka ze staročeského jezěřené, tedy označení lidí bydlících u jezera. Podotýká však, že slovo jezero znamenalo původně i rybník. Jméno vzniklo v době kolonizace někdy na konci 12. století a je svědkem toho, že naše krajina byla kolonizována z oblasti s četným výskytem jezer či rybníků. Německá podoba jména byla Jeseran. V průběhu času můžeme sledovat proměny jména zachycené v dobových pramenech: 1306 Yezram, 1718 Jezramb, 1720 Jesram, 1846 Jezeram, Jeřezany (!), 1872 Jeseran, Jezeřany, 1893 Jeseram, Jezeřany.
Pojmenování Maršovic je odvozeno od osobního jména Marek, či Martin, respektive z jeho staročeské podoby Mareš. Název „Maršovice“ se tedy vykládá jako „Markova ves“ nebo „ves lidí Markových“. O původu jména se vyprávěla podle záznamu Viléma Haňáka i pověst, která pravila, „že představená kláštera v Dol. Kounicích jménem Mařa (Marie) prý velmi ráda zde se zdržovala, po níž pak na památku osada přijala název Mařovice, později Maršovice.“ Německá podoba jména je původně Marspitz, později Marschowitz. Proměny jména v pramenech: 1356 Marspitz, 1593 ze vsi Marssowicz, 1627 z Marssowicz, 1643 dědiny Marschowitz, 1720 Marschovitz, 1846 Marschovitz, Maršovice, 1872 Marschowitz, Marešovice, 1924 Maršovice.Na Moravě se vyskytují ještě jedna obec nesoucí jméno Maršovice a to Maršovice u Nového Města na Moravě. Ty vznikly někdy ve 14. století při kolonizaci Českomoravské vrchoviny z našich krajů.

Malá historie

Listina Matěje z Kopce nájemce jezeřanského dvora Obec má bohatou prehistorickou minulost sahající od starší doby kamenné až po dobu slovanskou. Historicky se jedná o dvě samostatné vesnice. Jezeřany jsou poprvé písemně zmíněny k roku 1306, kdy náležely premonstrátskému klášteru v Želivi. V 16. století pak přešly pod správu strahovského kláštera v Praze, v 17. století náležely k majetku kláštera cisterciaček na Starém Brně. Koncem 18. století se staly součástí moravskokrumlovského panství a v roce 1850 přešly pod správu okresu Moravský Krumlov. Maršovice jsou písemně doloženy poprvé k roku 1356 jako majetek dolnokounického kláštera premonstrátek Rosa coeli. V roce 1531 je získal koupí od císaře Ferdinanda I. Jiří Žabka z Limberka a Maršovice se staly samostatným statkem. Po Žabkově smrti se zde vystřídalo několik majitelů, z nichž nejvýznamnější byl rod Žalkovských z Žalkovic, za jejichž správy ves v roce 1591 jako jedna z prvních na Moravě získala pečetní právo. V 17. století byla obec přidělena klášteru Pavlínů v Moravském Krumlově a po jeho zrušení v roce 1783 přešla pod moravskokrumlovskou lichtenštejnskou vrchnost. V roce 1936 byl pro obě vesnice postaven kostel sv. Cyrila a Metoděje. Obě obce byly administrativně sloučeny v roce 1960.

Více podrobností o historii naší obce naleznete v obsáhlé sekci Historie obce.

Obecní symboly

Pečeť Jezeřan

Pečeť Maršovic

Důležitou součástí obecní agendy byla pečetidla, jejímiž otisky se stvrzovaly písemnosti vzniklé z činnosti obce. Pečetní obrazy obec určitým způsobem charakterizovaly, mnohdy byly jejich obsahem tzv. mluvící symboly, které napovídaly jméno vesnice. Pečeť a znakové privilegium bylo uděleno Maršovicím jako jedné z prvních vesnic na Moravě Janem Žalkovským z Žalkovic a jeho bratry v roce 1591. Pečetní obraz je složen z typického vinohradního náčiní – dvou zkřížených motyk, pod nimiž se nachází krojidlo pluhu. V opisu pečeti stojí „PEZCET:DIEDINY:MARSSOWICZ“. Nejstarší dochovaný otisk jezeřanské pečeti pochází z roku 1681. Je na ní zobrazeno vlevo krojidlo pluhu a vpravo vinný hrozen, nad nimi je pak nápis „GERES-IN“. Novější pečetidlo si obec nechala zhotovit v roce 1749. V pečetním poli je v pořadí zleva vinohradní nůž – kosíř se securitas (s výstupkem, který bránil poranění ruky o větve při řezání hroznů), krojidlo pluhu a hrozen vína. Pečeť nese opis: „OBECZNY.PECZET.DIEDINY.GERZEZAN.1749“.Dne 5. prosince 2005 byl obci udělen podle návrhu heraldika Miroslava Petrů obecní znak a vlajka. Hlavními atributy na znaku a praporu jsou vinařské symboly. V horní části červenomodře polceného štítu jsou použity symboly z jezeřanské pečetě 1749 – tedy kosíř se zlatou rukojetí, krojidlo pluhu - radlice a zlatý vinný hrozen se stříbrným stonkem. Pod nimi jsou dvě zkřížené stříbrné motyky se zlatými násadami z maršovické obecní pečeti. Na červeno-modrém praporu pak bylo použito atributů z horní části znaku. Obecní symboly dokládají starou vinohradní tradici obou obcí.

Od 1.5.2008 získala naše obec rovněž svůj moderní styl symbolů, a to jednotný vizuální styl, kterým se chce obec důstojně reprezentovat. Jedná se o srozumitelnou a jednoduchou komunikaci, která se skládá především z loga obce, jeho možných variant a použití na merkantéliích (vizitky, dopisní obálky, hlavičkové papíry).

Podrobný popis a význam tohoto stylu je popsán v samostatném článku Jednotný vizuální styl.

Vinařství a ovocnářství

Vinařské práce na renezančním dřevorytu V minulosti Jezeřany-Maršovice prosluly ovocnářstvím, především pěstováním třešní, a hlavně vinné révy, které se opět začíná zdárně rozvíjet.Vinařství v našich krajích má prastarou tradici sahající až do období římského a samozřejmě i velkomoravského. Velká obliba pití vína ve starověkém světě pak v nových křesťanských poměrech dostala i svůj kultovní rozměr. Víno je neodmyslitelně spojeno s křesťanskou bohoslužbou. V naší oblasti jsou počátky pěstování vinné révy s největší pravděpodobností, i když o tom neexistují písemné doklady, spojeny se založením dolnokounického kláštera na sklonku 12. století. Věhlas kounických klášterních vinic byl veliký a klášterní vinařství se utěšeně rozvíjelo. První zmínky o vinohradech v naší vesnici máme až ze sklonku 16. století. Především je to zpráva o tom, že počátkem 90. let 16. století zdědil Jan Žalkovský po svém otci v Maršovicích nově vysázenou vinici. Také jedno z privilegií, které se týká zbavení povinnosti vyšenkovat jednu bečku panského vína, vypovídá o tom, že vinice v Maršovicích zcela jistě byly. Vrchnost totiž neviděla ráda samostatné vinařské podnikání hospodářů, raději obhospodařovala vinice ve vlastní režii a víno pak poddaným za peníze doslova vnucovala. V Jezeřanech je prvním dokladem pěstování vína kupní smlouva mezi Havlem Jarkem a Jiřím Ratychem z Albendorfu, týkající se jezeřanského dvora z roku 1595. Mezi rozličnými nemovitostmi je zde jmenováno také 3 a 1/2 čtvrti vinohradu. O významu vinařské tradice obou obcí svědčí obecní pečeti s vinařskými atributy. Vesnicí, která patří ke znojemské vinařské podoblasti, prochází také cyklistická vinařská stezka.

Pokud by jste se rozhodli od nás uskutečnit výlet do okolí jistě Vám hodně napomohou doporučené cyklotrasy v sekci Turistika.

Společenský život

U hospodské kuželny 1910 V obci pracuje několik zájmových organizací, mezi které patří Tělovýchovná jednota, Sbor dobrovolných hasičů, Svaz chovatelů, Myslivecké sdružení a také nově Smíšený pěvecký sbor Cantamus Corde. Každoročně se zde konají v červnu krojované ženáčské hody, v červenci Cyrilometodějská pouť a v září Václavské hody, při kterých chasa obléká jezeřansko-maršovické kroje. Kultrurní a společenský kalendář rovněž doplňuje plesová sezóna s hasičským, sportovním a školským plesem, která je ukončena nově obnovenou tradicí obecního masopustu s průvodem masek obcí, obecní večerní veselicí a pochováváním basy.

Aktivity zájmových organizací lze blíže sledovat na jejich vlastních subdoménách, které jsou součástí našeho webu v sekci Zájmové organizace.

Společenský a kulturní život na vsi má rovněž svou sekci Kultura a volný čas, jehož součástí je i kulturní kalendář. 

Obdobně jako stránky zájmových organizací jsou řešeny substránky dvou hlavních veřejných institucí, a to mateřské a základní školy a farnosti, kde je také k dispozici odpovídající liturgický kalendář. 

Aktualizováno 14.02.2011
 

Czechpoint
 
© Copyright 2008-2015 Klape, s.r.o.  |  správa stránek: Obec Jezeřany-Maršovice | Prohlášení o přístupnosti