|
Svátost pomazání nemocných je posilující setkání s Kristem pro každého nemocného bez ohledu na to, zdali je nebo není v nebezpečí smrti.
Základní milostí této svátosti je milost útěchy, pokoje a odvahy, aby člověk překonal potíže, které působí vážná nemoc nebo slabost stáří. Tato milost je darem Ducha Svatého, který obnovuje důvěru a víru v Boha a posiluje proti pokušením zlého ducha, to je proti pokušením malomyslnosti a úzkosti před smrtí. Tato podpora Pána prostřednictvím síly jeho Ducha chce přivést nemocného k uzdravení duše, ale i těla, je-li to Boží vůle. Kromě toho, „jestliže se dopustil hříchů, bude mu odpuštěno"
Nemocní, kteří přijímají tuto svátost a „dobrovolně se přidružují ke Kristovu utrpení
a k jeho smrti", jsou tak „prospěšní Božímu lidu". Slavením této svátosti ve společenství svatých se církev přimlouvá za zlepšení stavu nemocného. A nemocný opět milostí této svátosti přispívá ze své strany k posvěcení církve a k dobru všech lidí, pro které církev trpí a obětuje se skrze Krista Bohu Otci.
Přijetím svátosti nemocných člověk získává naději, sílu a útěchu ve své osamělosti, beznaději a nemoci.
Uděluje se jednotlivě kdykoli na požádání v kostele nebo při návštěvě kněze doma. Je možno dohodnout se osobně s duchovním správcem.
Společné udělování svátosti nemocných je potřeba domluvit s duchovním správcem.
|
