|
"Ježíš řekl Nikodémovi: „Jako Mojžíš vyvýšil na poušti hada, tak musí být vyvýšen Syn člověka, aby každý, kdo věří, měl skrze něho život věčný. Neboť tak Bůh miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný."
Jan 3,14-15
Není pochyb o tom, že Nikodém je moudrý člověk. V Písmu se vyzná a Ježíšovy odkazy na posvátné texty jsou mu hned jasné. Není však jen zásobníkem informací, které do něj nahustili ve škole. Nebojí se samostatně a zodpovědně uvažovat a vyslovuje i k odvážné závěry, s kterými by u svých kolegů farizejů asi nesklidil velký úspěch: „Mistře, víme, že jsi učitel, který přišel od Boha, protože nikdo nemůže konat ta znamení, která konáš ty, není-li s ním Bůh“ (viz Jan 3,2). Zároveň také uvažuje přísně logicky a jeho myšlenky plynule navazují jedna na druhou (srov. Jan 3,3-4).
Ježíš ho však učí nové logice – logice Boží, která se pohybuje v jiných kategoriích.
- Vyvýšení nebo povýšení v našem lidském myšlení znamená dosažení výhodné pozice, dobře placeného „fleku“ či společensky uznávaného místa. Ježíš však hovoří o vyvýšení, ke kterému se dospívá přes to nejhorší ponížení, jaké si lze představit – skrze kříž.
- Láska se podle našich představ spojuje s touhou vlastnit milovanou osobu. (Vždyť i běžné výrazy, na které jsme zvyklí, to prozrazují: „mít někoho rád“, „vzít si někoho“.) Ježíš ale zjevuje Boha, který miluje především tak, že dává (svého jednorozeného Syna).
- Člověk touží po spáse, záchraně a jistotě a hledá ji v nejvychytanějších zabezpečovacích systémech, nejvychytralejších pojištěních a všemožně usiluje o to, aby měl všechno pod kontrolou. Ježíš naopak spásu představuje jako zdarma daný dar těm, kteří se vírou odevzdají tomu, kterému uvěřili. Jemu přenechají kontrolu nad svým životem.
Jak zareagoval Nikodém na tento kurz Boží logiky? Pochopil? Nevíme. Evangelium nám prozrazuje jen málo (viz Jan 19,39). Toto mlčení je však prostorem pro nás a pro naše rozhodnutí. Jak se zachováme my?
|
