Jména vesnic
Jméno Jezeřany pochází podle Hosáka ze staročeského jezěřené, tedy označení lidí bydlících u jezera. Podotýká však, že slovo jezero znamenalo původně i rybník. Jméno vzniklo v době kolonizace někdy na konci 12. století a je svědkem toho, že naše krajina byla kolonizována z oblasti s četným výskytem jezer či rybníků. Německá podoba jména byla Jeseran. V průběhu času můžeme sledovat proměny jména zachycené v dobových pramenech: 1306 Yezram, 1718 Jezramb, 1720 Jesram, 1846 Jezeram, Jeřezany (!), 1872 Jeseran, Jezeřany, 1893 Jeseram, Jezeřany.
Pojmenování Maršovic je odvozeno od osobního jména Marek, či Martin, respektive z jeho staročeské podoby Mareš. Název „Maršovice" se tedy vykládá jako „Markova ves" nebo „ves lidí Markových". O původu jména se vyprávěla podle záznamu Viléma Haňáka i pověst, která pravila, „že představená kláštera v Dol. Kounicích jménem Mařa (Marie) prý velmi ráda zde se zdržovala, po níž pak na památku osada přijala název Mařovice, později Maršovice." Německá podoba jména je původně Marspitz, později Marschowitz. Proměny jména v pramenech: 1356 Marspitz, 1593 ze vsi Marssowicz, 1627 z Marssowicz, 1643 dědiny Marschowitz, 1720 Marschovitz, 1846 Marschovitz, Maršovice, 1872 Marschowitz, Marešovice, 1924 Maršovice.
Na Moravě se vyskytují ještě jedna obec nesoucí jméno Maršovice a to Maršovice u Nového Města na Moravě. Ty vznikly někdy ve 14. století při kolonizaci Českomoravské vrchoviny z našich krajů.
Obecní symboly
Důležitou součástí obecní agendy byla pečetidla, jejímiž otisky se stvrzovaly písemnosti vzniklé z činnosti obce. Pečetní obrazy obec určitým způsobem charakterizovaly, mnohdy byly jejich obsahem tzv. mluvící symboly, které napovídaly jméno vesnice. Pečeť a znakové privilegium bylo uděleno Maršovicím jako jedné z prvních vesnic na Moravě Janem Žalkovským z Žalkovic a jeho bratry v roce 1591. Pečetní obraz je složen z typického vinohradního náčiní - dvou zkřížených motyk, pod nimiž se nachází krojidlo pluhu. V opisu pečeti stojí „PEZCET:DIEDINY:MARSSOWICZ". Nejstarší dochovaný otisk jezeřanské pečeti pochází z roku 1681. Je na ní zobrazeno vlevo krojidlo pluhu a vpravo vinný hrozen, nad nimi je pak nápis „GERES-IN". Novější pečetidlo si obec nechala zhotovit v roce 1749. V pečetním poli je v pořadí zleva vinohradní nůž - kosíř se securitas (s výstupkem, který bránil poranění ruky o větve při řezání hroznů), krojidlo pluhu a hrozen vína. Pečeť nese opis: „OBECZNY.PECZET.DIEDINY.GERZEZAN.1749".
Dne 5. prosince 2005 byl obci udělen podle návrhu heraldika Miroslava Petrů obecní znak a vlajka. Hlavními atributy na znaku a praporu jsou vinařské symboly. V horní části červenomodře polceného štítu jsou použity symboly z jezeřanské pečetě 1749 - tedy kosíř se zlatou rukojetí, krojidlo pluhu - radlice a zlatý vinný hrozen se stříbrným stonkem. Pod nimi jsou dvě zkřížené stříbrné motyky se zlatými násadami z maršovické obecní pečeti. Na červeno-modrém praporu pak bylo použito atributů z horní části znaku. Obecní symboly dokládají starou vinohradní tradici obou obcí.
|
