Jezeřany - Maršovice ...obec na Jižní Moravě
Informace pro občany a návštěvníky
Zlatý erb 2011
Zlatý erb 2010
Zlatý erb 2009
Petr Eckl, 29.04.2008
Aktualizováno: 31.01.2010

Svobodný dobřanský dvůr v Jezeřanech

Dějiny poplužního dvorav Jezeřanech sahají snad až do konce 14. století. Jeho prvním známýmmajitelem byl pravděpodobně již výše zmíněný Matěj z Kopce. V 15. a 16. století prameny o svobodném dvoře mlčí.Objevují se až na samém sklonku 16. věku. 2. prosince 1595 si nechal do Rychtářských register městečka DolníchKounic dvoulánový svobodný dvůr zapsat vladyka Tomáš Ratych z Albendorfu (†1600). Zápis však uvádí i předešlémajitele dvora. Ve 2. polovině 16. století byla jeho držitelkou žena -příslušnice starobylého moravského rodu pánů z Kunštátu a na Jevišovicích. Kdo byla tato šlechtična? Bylají s největší pravděpodobností AnnaKunovna (†1596). Po svém otci Vilému Kunovi II. z Kunštátu (†1569) zdědilana Znojemsku Jaroslavice a Nový Hrádek, navíc byla i poslední příslušnicíJevišovické větve rodu. Byla dvakrát provdaná: poprvé za Zikmunda Nekeše z Landeka(†1585) a podruhé za Václava Tetoura z Tetova (†1591). Václav se však topil vdluzích a tak byla Anna nucena odprodat otcovský majetek a zůstal jí jen dům vOlomouci, kde v ústraní zemřela.

Koncem 80. let 16. století prodala Anna dvůr Havlovi Jarkovi (Jurkovi). Jark jej pakv prosinci 1595 prodal Tomáši Ratychovi. Zápis v dolnokounických rychtářskýchregistrech zní:

Pan Tomáš Ratych z Olberndorffu a Havel Jarkh
Léta Páně 1595 v sobotu po památce sv. Ondřeje s vuolí adovolením Jeho Milosti urozeného a statečného rytíře pana Bernharta Drnovskýhoz Drnovic a na Rejci a hradě Kounicích nejvyššího hoffrychtýře Markrabstvímoravského a za mne rychtáře kounickýho ty časy Jarolýma Plucara a upřítomnosti Jana Tišnovskýho starosty kounického, Ondřeje Řemenáře, JiříkaŠirokého, prodal jest Havel Jarkh grunt svůj ležící v dědině Jeřezanechvedli Jiříka Klimše a z druhé strany na kraji se dvěma lány rolemis osetým i neosetým kromě že jest týž Havel Jarkh sobě obilí osetéhopšenice za 1½  honu vymínil. Ty aby sobědáli Pán Buoh bez překážky skliditi mohl. Item s jedním vozem, s jednímpluhem, s jednou bránou, i s tímž což hřebíkem přibito jest. Items vinohrady za 3 ½ čtvrti a s jednau laukau v Maršovicích vedli FukJana ležící s presem, se dvěma káděmi, s jednou krávou, s jednousviní, s šesti slepicemi a s jedním kohoutem. To vše prodánourozenému panu Tomášovi Ratychovi z Elberndorfu a to za summu jmenovitědevět set zlatých, za 1 zl. 30 grošů a za 1 gr. 7 denárů počítajíc a závdankuna právo před dotčeného rychtáře při Vánocích příštích položiti má 150 zl. apři sv. Jiří příštím léta 1596 vejrunku týž pan Ratych položiti má 26 zl. 20gr. Item dále opět za léto 1597 při sv. Jiří počna po tři léta pořád zběhlátotiž až do léta 1599 vždy při sv. Jiří každého vejrunku po 33 zl. a po 10 gr.pokládati má. A potomě jak zase již vždy rok po roce po 26 zl. 20 gr. týž panRatych klásti a vejrunky vyplňovati má až do summy těch 900 zl. vyplnění. A pakjest ten Havel Jarkh panu Tomášovi Ratychovi takovej grunt i s tím všímjakž se svrchu píše za volnej a svobodnej odevzdal. Za to rukojmě OndřejŘemenář, Jiřík Širokej.
Jim grunth a to vše což se svrchu píše základ a sešel-li by kterejrukojmě s tohoto světa smrtí, týž pan Ratych bude povinnen tímneprodlévaje jiného rukojmě na to místo postaviti a sem dáti vepsati. Stalo seléta a dne ut supra.

 

Vzápise je zajímavý soupis živého inventáře a imobilií, které svědčí orozvinutém vinařství. Ratych však bohužel dvora neužíval dlouho. Již roku 1600umírá a zanechal po sobě sirotka Aničku.Statek pak byl Aniččiným poručníkem Panem Janem Kusým z Mukoděl a naBohuticích téhož roku prodán urozené paní RoziněVodické z Kopařovic za 1200 zl.

Urozený pan Jan Kuseyz Mukoděl a na Bohuticích, na místě panny Aničky sirotka nebožtíka panaTomáše Raticha z Olbendorfu a paní Rozina Wodická z Kopařovic
Léta Páně 1600v pátek po památce svatých Šimona a Judy, přestoupil jest přede mne tohočasu rychtáře Ambrože Bernarda a v přítomnosi pana purkmistra a rady měst.tohoto Dolních Kounic, slovutný pan Karel Moravec ouředník na Bohuticích jsoucevyslanej od jich milosti pana svého, pana Jana Kusého, a oznámil, že jest jehopán jeho dvůr pozůstalej po nebožtíku panu Tomášovi Ratichovi na místě pannyAničky sirotka jeho, ležící v dědině Jeřezanech na kraji jak sek Olbramicím jde a proti šenkhauzu obecnímu se dvěma lány rolím is týmž což obilí osetého jet tolikež i s tým obilím což jeho letosutěženého bude pšenice žita hrachu i jináče sveženého před rukama jest, sumous tým vším k tomu gruntu příslušejícího se dvuma koňmi, vozy, pluhy,  s dobytkem i s jinejmi svršky,nábytky,  se dvěma vinohrady v hořejeřezanskej ležícími,  s presem,  káděmi,  džbery,  putnami, a což k vinohradům přísluší tovše jest prodáno s vůlí  a vědomímJ. M. urozeného a statečného rytíře pana Bernarda Drnovského z Drnovic ana Rejci a hradě Kounicích, nejvyššího hofrichtýře markrabství moravského,jakožto pána gruntu tohoto urozené paní Rozině Vodický z Kopařovic a to zasumu jmenovitě 1200 zl. m. za jeden zl. m. 30 gr. a za gr. 7 d. alb.počítajíce, závdanku na tj. hned položila 200 zl. m. z toho jest vydáno adluhně jest po neb. Tomášovi Ratichovi zaplaceno předně panu Kašparovi Hamroviz Němčan ouředníku na hradu Kounicích do důchodův J(eho) M(zlosti) pánajeho za slámy i jináče14 zl. m. 4 gr. 2 d. Item Krištofovi Jičínskému písařidůchodnímu na hradu Kounicích též do důchodův J. M. pána jeho všelikého dluhuod něho ukázaného 43 zl. m. 28 gr. Item Panu Bernardovi Jurmanovi podle vrubuza víno 4 zl. m. Item Jiříkovi Kováři do Kounic podle vrubu a poznamenání 4 zl.m. 13 gr. Item nápadníkům po nebo. Partlovi Grubarovi a Tobiášovi Sokolovi doKounic též od něho ukázaného dáno 5 zl. m. Matějovi Kaštanovi řezníku od neb.za maso od něho braného 2 zl. m. a Tomášovi Čespivovi sládku panskému do Kounicpodle poznamenání 1 zl. m. 8 gr. Josefovi Židovi podle šuldbrífu 13 zl. 20 gr.Item k ouřadu rychtářskému od odevzdávky gruntu toho buď na písaře i od 1zl. m. po kr. z těch 200 zl. m.  jakž pořádek ukazuje dáno a na právu zanecháno3 zl. m. 1 gr. 5 d. suma tohož všeho učiní což po neb. panu Ratichovi tech vejšpsanejch dluhův zaplaceno jest 91 zl. m. 15 gr. zůstalo ještě z tohozávdanku z těch 200 zl. m. 108 zl. m. 15 gr. ty jsou vyslanejm pana JanaKusého na místě toho sirotka panny Aničky dcerky vlastní pana Tomáše Ratychajsou vydaný a tak vejš psaná paní Rozina Vodická ještě všeho za ten grunt sumydlužna zůstává 1000 zl. m. Z toho předně a nejprve po nebožce panně z Kunštátu kteráž předkem na tomž gruntě byla ty se přijímají na Jevišovice náleží 198 zl.m. Item více na tomž gruntěnáleží Havlovi Jarkovi jsouc taky na tomž gruntě a na něj zaplatil 400 zl.m.Item ostatek a naposledy náleží panně Aničce dcerce vlastní nebožtíka panaTomáše Raticha, což na něm jest zaplatil i také že ten grunt po jeho smrtidrážeji prodán byl 402 zl. m. ty jí nejposléze kladeny býti mají placení vejrunkůvpři svatém Jiří počna léta 1601 vždy rok po roce tu kdež náleží paní Rozinapokládati má po 26 zl. m. 20 gr. až do zaplacení tej sumy 1200 zl. m. Rukojmíza placení a zdržení toho všeho slíbili Tobiáš Sokol a Jiřík Širokej jimž tengrunt v základ podstavil. Stalo se léta a dne ut supra.


Nazápise je pozoruhodný soupis dluhů, v němž se objevuje i budoucí majitelMaršovic Bernard Jurman z Krásenska. Jaký byl osud dvora za třicetileté válkynevíme. v poválečných letech je uváděn jako pustý. Pokusy o jeho oživení seuskutečnily až počátkem 70. let 17. století, kdy se jeho majitelem se stalkníže Ferdinand z Ditrichštejnatehdejší majitel dolnokounického panství.Ferdinand dvůr v roce 1675 pronajal správci moravských majetků strahovskéhokláštera Jiřímu Vilémovi Royberovi za30 zl. ročního nájmu. V roce 1679 jej kounický měšťan a starosta Pavel Čermák (†3. října 1698) požádal opovolení koupě pustého svobodného dvora v Jezeřanech se 60 polnostmi.Ferdinand z Ditrichštejna jeho žádosti v červenci 1679 vyhověl a povolilmu i osvobození od platů ve lhůtě 5 let, takže Čermák mohl začítv Jezeřanech hospodařit počátkem srpna téhož roku. Nicméně jeho soužitís jezeřanskými sedláky nebylo nijak ideální, např. v dopise knížetiz října 1694 si stěžuje na těžkosti, se kterými se potýkal při vyháněnídobytka na pastvu, což mu prý působilo veliké škody. Nakonec s ním všakjezeřanská obec uzavřela v srpnu 1681 před strahovským správcem, pobývajícím vNových Bránicích P. Matoušem dohodu, ve které se zavazuje k dobrému sousedskémusoužití. Čtrnáct let hospodaření na jezeřanském dvoře muselo však Čermákovipřinášet významné finanční prostředky. Bohužel 15. května 1693 byl hospodářnucen pro nemohoucnost způsobenou stářím dvůr odprodat opatovi Edmundovi acelému konventu cisterciáckého klášterave Žďáře nad Sázavou za cenu 1600 fr (=zlatých).

Žďárští cisterciáci drželi svobodný dobřanský dvůr 28let a 1. října 1721 jej opat Vejmluva jménem celého konventu odprodal za 2000zl. pavlínskému klášteru v MoravskémKrumlově, tehdejšímu držiteli Maršovic. Jako svědek je na kupní smlouvěpodepsán již zmíněný architekt Aichl. Pavlíni v Jezeřanech nehospodařilidlouho. Již 15. března 1728 koupila od pavlínů dvůr Marie Antonie abatyše kláštera cisterciaček na Starém Brně za3300 zl., čímž jej definitivně připojila ke stávajícímu klášternímu majetku.Cisterciačky jej pak drželi až do roku 1782, kdy byl klášter zrušen a dvůrrozdělen na 4 půllány.

Na místě dnešního domu č. 1 vznikly tři tzv.dominikální usedlosti, tj. grunty zřízené na bývalém panském majetku aodevzdací listinou, vydanou dvorní komisí pro robotní záležitosti, byly předány jezeřanským sedlákům (viz Dům č. 2).

 

 

Aktualizováno 31.01.2010
 

Czechpoint

Krizport
 
© Copyright 2008-2022 Klape, s.r.o.  |  správa stránek: Obec Jezeřany-Maršovice | Prohlášení o přístupnosti