Po rozdělení dvora připadla tato dominikální usedlost některému členu rodiny Pelikánů. V roce 1795 pak dům vyženil s Rosalií Pelikánovou Johan Ruibar. K usedlosti patřilo 32 měřic 7 ¼ korců polí a 13 k. luk.
Po Johanově smrti zdědil dům v červnu 1826 jeho syn Leopold Ruibar, od něj pak odkoupil dům v lednu 1839 kníže Karel z Lichtenštejna za 1280 zl.
Dominikální usedlost č. 2
Tuto dominikální usedlost získal v roce 1785 Jan Pelikán. V říjnu 1797 pak zdědil grunt v ceně 200 zl. K usedlosti patřilo 32 měřic 6 ¾ korců polí a 13 k. luk.
Janův syn František Pelikán, který jej v březnu 1809 předal synovi Janovi Pelikánovi. O rok později v březnu 1810 zdědil dům Janův syn Jan Pelikán. Dům byl tehdy oceněn na 2000 zl. Od Jana pak v lednu 1835 odkoupil dům kníže Karel z Lichtenštejna. Počátkem 90. let připadl dům obci.
Dominikální usedlost č. 3
Po rozdělení dobřanského dvora připadla dominikální usedlost některému z Pelikánů.Rozálií Pelikánovou Michael Ruibar Někdy kolem roku 1800 pak dům vyženil s vdovou (*29. 8. 1770). Dům byl tehdy oceněn na 400 zl. K usedlosti patřilo 32 měřic 9 korců polí a 33 m. 9 ¾ k. luk.
V červnu roku 1834 pak dům dostala Ruibarova dcera Tekla provdaná za Johana Čecha do Malých Zelovic (Olbramovice). O 4 léta později pak Tekla prodala dům krumlovské vrchnosti, jmenovitě knížeti Karlovi z Lichtenštejna (v srpnu 1838) za 1200 zl.
Lichtenštejnský dvůr
Na místě tří vykoupených dominikálních usedlostí nechal kníže Karel z Lichtenštejna zřídit koncem 30. let 19. století poplužní dvůr. Krumlovská vrchnost jej pak spravovala až do začátku 90. let. 19. století.
Po zrušení lichtenštejnského dvora v Jezeřanech koupila budovy dvora za 3500 zlatých jezeřanská obec, která v něm zřídila byty a pronajímala je. Na místě hospodářského zázemí byla postavena nová školní budova (viz dům č. 1)
Dnešní dům č. 2
Mezi první nájemce patřila svobodná podruhyně Kateřina Pelikánová (1824 - 1894) se svou svobodnou nemanželskou dcerou Marianou (*1846 -) provdanou později za Sklenského z Vémyslic (bydleli v Trboušanech).
Dále zde bydlel i obecní pastýř Jakub Loibl (*25. 7. 1860 -) s rodinou, tj. s rodiči Janem Loiblem (*1831 - 23. 5. 1908) a jeho ženou Marianou (†10. 8. 1899), s manželkou Eliškou roz. Skřivánkovou z Malešovic (*25. 3. 1850 -; dcera pastýře Josefa Skřivánka a Terezie Fialové) a dětmi: Růžena (*21. 8. 1880 ), Augustin, Marie (*20. 7. 1886 ), Anna (*11. 7. 1888) provdaná Jeřábková
Spolu s nimi zde žila i Eliščina sestra svobodná Viktorie Skřivánková (Křivánková) (*21. 12. 1852-). Jakub Loibl se narodil na staré obecní pastoušce (dnes č. 21 a 22), po svatbě s Eliškou žil asi nějaký čas u tchána v Malešovicích a posléze požádal obecní radu Jezeřan o post obecního pastýře. V roce 1886 mu bylo vyhověno a Jakub se nastěhoval na dům č. 75 a poč. 90. let pak na č. 2.
Dalším nájemníkem byl podruh Martin Čech (*27. 10. 1853 - 1924), který se na byt přestěhoval s rodinou z č. 6. Narodilo se mu zde poslední dítě, syn Metoděj (*29. 8. 1890 - 25. 3. 1891). S manželkou Annou Marií Mašovou (*11. 5. 1852- 18. 1. 1895) měl 11 dětí. V roce 1904 se jich uvádí již jen 6: Terezie (*25. 12. 1874) služka, František (*9. 3. 1878) pacholek, Františka (*24. 10. 1879) služka, Karolína (*21. 12. 1881), Alžběta (*16. 11. 1886) ve Vídni, Marie (*22. 8. 1888) se synem Janem (*12. 6. 1911), provdaná za Matěje Hanáka do Trboušan.
V roce 1921 zde žil již jen se svobodnou dcerou Karolínou a jejím synem Karlem (*27. 8. 1904), který se v květnu 1927 oženil do Vedrovic.
Ve třetím bytě pak bydlel nádeník Jakub Maša (*21. 7. 1854) s manželkou Apolonií. Původně jim patřil dům č. 58, který byli nuceni odprodat, pak se přestěhovali na č. 68 a odsud počátkem 90. let na č. 2, kde se jim narodily děti Karolína (*5. 4. 1892) a Marie (*23. 6. 1895). Mašovi se odstěhovali někdy koncem 90. let 19. stol. do Loděnic a na uprázdněný byt se přestěhoval zedník Josef Kašparovský (*19. 3. 1852; syn Antona Kašparovského a Barbory Nešpůrkové) s manželkou Terezií roz. Hodečkovou (dcera Leopolda Hodečka a Marie Schovancovy, †4. 10. 1910). Kašparovští bydleli v podnájmu na č. 48 - dnes 62 a na dům se přestěhovali až někdy v polovině 90. let 19. stol. Měli děti: Marie, Augustin (*15. 10. 1875), Žofie (*3. 5. 1877), Václav (*2. 10. 1879) od března 1920 v Kubšicích. Žofii se pak na bytě narodily dcery Žofie (*14. 5. 1898) a Háta (*25. 1. 1900) a Marii dcera Rosalie (*15. 12. 1899).
Po Kašparovském se po r. 1904 nastěhoval vdovec Josef Kašparovský (*20. 11. 1852; pocházel z dnes již neexistujícího č. 59 a byl synem Františka Kašparovského a Eleonory Čápové) se dvěma dětmi Alžbětou a Františkem. Josef se 20. 5. 1875 oženil s Kateřinou Němečkovou z č. 51 - dnes 113 (*28. 4. 1853; dcera Václava Němečka a Terezie Haasovy) a bydleli na č. 79 - dnes 94. Děti: Marie (*1873 -) 31. 1. 1895 syn Jan; provdaná za Jana Dvořáka, služebného v Loděnicích, pocházel z Bračic, Kateřina (*1. 5. 1876) provdaná 1897 za Josefa Otoupala, služebného ve Smolíně, pocházel z Horních Dubňan, Vilém (*27. 5. 1878), Tekla (*5. 8. 1880), Jakub (*26. 7. 1882) na č. 78 - 93, Beata/Božena (*13. 11. 1884), Alžběta/Eliška (*5. 11. 1887) a její děti Jan (7. 5. 1906-) a Anežka (14. 1. 1908-), Anastázie (*12. 4. 1890), Anna (*20. 7. 1893 - 7. 11. 1893) nar. na č. 54, Jindřich (*11. 7. 1894 - 12. 8. 1909) na č. 54, František (*17. 10. 1897 -) na č. 54.
Syn František, povoláním krejčí, se v roce 1920 odstěhoval do Drásova u Tišnova a v roce 1925 se oženil s Otýlií Machorkovou - syn František. V roce 1921 je na bytě s otcem uváděna dcera Alžběta s nemanželskou dcerou Alžbětou (29. 10. 1913); v roce 1922 se provdala do Dolních Kounic a otec odešel k ní.
V roce 1919 se na dům nastěhovala rodina Eduarda Čápa (*20. 10. 1879 v Trboušanech). Čápovi předtím bydleli od začátku století ve Vídni. Eduardova manželka Antonie Ryšánková (*18. 9. 1879) pocházela z Červených Janovic (tehdy okr. Ledeč nad Sázavou). Měli čtyři děti: Antonie (*2. 2. 1903), Eduard (*1. 10. 1909) s manželkou Marií v Brně Husovicích - děti: Eduard a Ludmila, Marie (*21. 3. 1915) provdaná za Karla Stránského do Brna v dubnu 1938, Anna (*9. 2. 1919). Eduard působil v obci jako hlásný a po válce se odstěhoval do Brna.
V roce 1934 po návratu ze SSSR se pak na dům nastěhoval Matěj Pelikán (*20. 2. 1887) s manželkou Achimii Tatarencovou (*28. 3. 1897), který původně bydlel na č. 28. V roce 1945 se Pelikánovi odstěhovali do Perné.
Přechodně zde bydlel i Ferdinand Pelikán s manželkou Julií po návratu ze SSSR, původně z domu č. 47. Postavil si nový dům č. 109. Po roce 1945 se s rodinou odstěhoval do Malešovic.
V části domu měl Markl do roku 1932 sklad ovoce.
V roce 1948 vznikla v bytě po Eduardu Čápovi klubovna ČSM, jednu místnost obýval pan Příhoda a další sloužila pro přespání dráteníků, sklenářů atd.
Od roku 1952 zde bydlel Karel Svoboda s manželkou Boženou Urbánkovou z Loděnic, měli dvě děti Jitka a Petr.
V roce 1961 Svoboda dům od obce koupil a po jeho smrti v roce 1981 žije na části domu Božena Svobodová a v druhé syn Petr Svoboda s manželkou. Mají dvě děti: Petr v Pohořelicích a Simona doma.
