Čtvrtlánový
grunt u cesty k domku obecního pastýře je uváděn při první lánové vizitaci
v roce 1656 v kategorii Heu3ler
ohne Acker tedy domkařů bez půdy.
Tehdy patřil Matoušovi Kadlecovi a
při druhé lánové vizitaci je na domě uváděn Matouš Tesař (1672). Někdy v letech 1672 - 1749 došlo
k přerozdělení půdy a k domu byl přidělen čtvrtlán, bohužel však
nevíme z kterého gruntu; je však možné, že to bylo z jeden a
půllánového gruntu Marka Bildta (snad
otec následujícího). V roce 1749 je totiž jako hospodář na gruntě jmenován
Matěj Bilda. Stejného majitele pak
uvádí i tereziánský katastr z roku 1765. V josefínském katastru je
pak jako majitel uveden Antonín Ruibar.
Od něho pak dostal dům darem Johann
Bilda (dům byl oceněn na 300 zl.). K domu příslušelo celkem 8 jiter
1039 sáhů pozemků. Z domu se odvádí 23 ½ kr. stálých platů a místo slepice
a činže z vinice se platí 7 kr.; roboty se odvádějí v penězích 8 zl.
20 kr. a urbariálního zrna se odvádí 6 měřic žita a 7 ½ měřice ovsa.
18. září 1827 postoupil Johann
dům svému synovi Matoušovi Bildovi,
dům byl oceněn na 250 zl. V roce 1841 po Matoušově smrti zdědila dům vdova
Kateřina Bildová (dům oceněn na 400
zl.). Od ní pak grunt koupili v roce 1844 otec a syn Jakob a Franz Troppovi za 1400 zl. Franz Tropp se pak oženil
s Agnes Riesnerovou v lednu 1856. Dům pak koupil příbuzný
Agnes Johann Riesner, který jí
vyplatil z domu v roce 1877. Riesner pak sám na domě nebydlel, ale
pronajímal jej. V podnájmu zde žil podruh Jakub Hodeček (*8. 4. 1837) s manželkou Markétou a dětmi. Hodeček získal domovské právo v Jezeřanech
v roce 1863, nicméně již jeho otec Leopold Hodeček v Jezeřanech žil.
S Markétou měl nemanželské děti, ke kterým se později přiznal měli 5 dětí:
Tekla po matce Janderková (*8. 10. 1858 - ), František Janderka (*11. 4. 1865 -
), na č. 102 jako Hodeček, Václav (*12. 9. 1868 - ), Markéta (*10. 6. 1875 - )
a Julia (*15. 5. 1877- ), která se již narodila na domě č. 66, tedy po té co se
Hodečkovi odstěhovali.
12. března 1877 pak byla dle
kupní smlouvy oddělena od domu parcela označená jako malodomek č. 18 a vlastnické právo přešlo na Jiřího Fráňu (*10. 10. 1851). Riesner pak 3. ledna 1883 prodal svou
část domu Josefovi a Františce
Pelikánovým za 250 zl. Jak dlouho Pelikánovi domek drželi není známo, ale
v roce 1904 je již uveden v obecní matrice jako majitel celého domu
č. 18 Jiří Fráňa. Jiří pocházel z domu č. 39 (dnes 51). 23. 11. 1876 se
oženil s Kateřinou Roerichovou (*16.
10. 1856) z Loděnic. Spolu pak měli děti: Hynek (*22. 2. 1877 - 16. 5. 1919)
povoláním zedník, Františka (*24. 4.
1879 - 20. 10. 1909), Juliana (*14. 6. 1880 -) provdána za Jiříkovského do
Maršovic, nar. již na č. 18, Ludvík (*29. 7. 1883 -3. 6. 1942), Martin (*11.
11. 1886 - ) padl v 1. sv. válce, Jan (*12. 7. 1893 - 3. 10. 1897), Terezie
(*8. 5. 1900 - ) provdaná za Olejníčka do Dolních Kounic.
Julii se na domě
narodil v roce 1910 nemanželský syn Jan, který však hned následujícího
roku zemřel. Jiří odkázal dům synovi Ludvíkovi
Fráňovi a jeho manželce Emilii
(pocházela z Licoměřska u Vlašimi v Čechách; *11. 11. 1885). Fráňovi
měli jediného syna Ludvíka, který se
narodil ve Vídni 29. 7. 1910. Fráňovi byli stolaři a vlastnili stolařskou
dílnu. Ludvík se oženil s Marií
roz. Lohnickou z Hrotovic. Otec a syn Fráňovi se během 2. sv. války
zapojili do odboje, který skončil rodinnou tragédií. Události z června
1942 jsou popsány v obecní kronice (viz kapitola V zajetí hákového kříže).
Po této tragické
události se Marie Fráňová se dvěma syny odstěhovala. Syn Ivo žije v Praze a mladší syn
zemřel. Na dům se nastěhovali Rumuni a od roku 1945 zde v nájmu bydlel Jan Diviš z Božic. V roce
1958 koupil dům Jaroslav Kárník
z Hrotovic, který se oženil s Marií
roz. Wolfovou z domu č. 59. Měli tři děti: Eva žije dosud na domě s matkou, Jaroslav (kněz) a Pavel.